Olga Černá: Jitka a kytka

Anotácia

Jitka leží v posteli. Je nemocná a pochopitelně se nudí. Kdo by neznal tuto základní a obyčejnou životní situaci! Děti zahánějí nudu různým způsobem: některé čte, jiné poslouchá pohádky, další kouká na televizi... Někdy se ale nedá dělat vůbec nic, protože horečka je vysoká a svět se zvláštně kolíbá. A naší Jitce vyrostla na zdi kytka.

Olga Černá dokáže uchopit jakoukoli banální situaci a převést ji do dětského světa. Ve spojení s výtvarnou představivostí Michaely Kukovičové vznikla bohatá kniha, ve které mohou děti bloudit jako ve snu.

Mimi je už pár dní chorá, tak som si povedala, že treba napraviť restíky z minulosti a práve teraz je ten najsprávejší čas knihu Jitka a kytka vyškrtnúť z tužobníčka a pridať ju do Miminej knižnice. Tento náročný transport nastal plynulo, hladko a stretol sa s úspechom.

Jitka je chorá, leží v posteli s horúčkou. V štrbinke medzi stenou a parketami zbadá malú zelenú nitku.

Kdo jsi?

ptala se jí Jitka. A co tu děláš?

Jsem kytka a rostu, řekla nitka. Můžu?

Jasně, řekla Jitka. A můžu se já dívat, jak rosteš?

No jistě, řekla kytka a dala se do toho.

Kvetinka vyrástla až po strop. Trochu sa ohla. Velké zelené listy robili Jitke okolo tváre vietor, keď bola smutná, utreli jej slzy. Spolu pozorovali svet za oknom. Keď kvetinka dozrela, ponúkla Jitke lusky plné guličiek podobné hrachu, ale chutili skôr ako jahody. Keď zjedla poslednú, skúsila Jitka vstať z postele. 

Mami! volala. Já už jsem zdravá!

Pri čítaní knihy Jitka a kytka sme si s Mimi trochu pustili fantáziu na špacír a nechali sa vtiahnuť do deja. Predstavovali sme si aké by to bolo skvelé, keby aj u nás doma takto vykukla spomedzi parkiet kvetinka. Mimi snívala o púpave a v hlavičke sa nechala unášať jej vôňou a krásnou žltou farbou. Ilustrácie sme „študovali“ ešte dlho po tom, čo sme knihu dočítali. 

Odporúčame pre všetky deti v čase ich chorôbok, aby im Jitka zdvihla náladu tak ako nám.

Mimi pózuje s jej najobľúbenejšou časťou knihy :-)

Jitka a kytka

Text: Olga Černá

Ilustrácie: Michaela Kukovičová

Baobab, 2010